Problematika tzv. „POCT“ vyšetření - pracovní text

Stále více nám přicházejí požadavky na tzv. „POCT“ vyšetření, jsou žádány samostatné NČLP položky pro „POCT“. Bohužel se do praxe zavedl nedobrý pojem, který byl zpočátku výstižný, ale nyní je již často nevhodně používaný, matoucí.

„POCT“ není procedura ani druh veličiny a ani toto označení nepatří ke komponentě.

Z „POCT“ pouze vyplývá, že je to vyšetření v místě péče o pacienta - u lůžka, u praktika, u pacienta doma, či v záchrance, ale v poslední době stále více a více také v laboratoři.

Z „POCT“ dříve vyplývalo, že je to vyšetření zatížené větší nejistotou, že to je vyšetření, které je nutné odlišit od vyšetření z provedeného v laboratoři. To ale už dnes také mnohdy neplatí.

U „POCT“ vyšetření se často pracuje se stejnou procedurou, jako na velkém analyzátoru v laboratoři. Mnohdy i se stejným systémem, druhem veličiny a jednotkou. Ale i komponentou.

Ke komponentě nutno poznamenat, že nemusí být vždy identická ve 100 %, protože specifičnost pro danou komponentu (tj. substanci, analyt) může být odlišná díky jinému řešení. Také procedura může být obecně podobná, ale technické řešení může být jiné a tím tedy i specifičnost pro analyt může být jiná. Toto vše se mnohdy těžko zjišťuje.

„POCT“ vyšetření dokonce už dnes může realizovat také laboratoř přímo ve své laboratoři, takže ne v místě péče.

Dnes jsou i přístroje pro „POCT“, které pracují se srovnatelnou mírou nejistoty, jako velké stroje v laboratoři. Typickým příkladem je třeba PathFast a jeho hs-troponin I, který je prakticky identický z hlediska klinické výpovědi jako hs-troponin I Abbott.

Jsou samozřejmě ale také „POCT“ přístroje, které pracují s větší či velkou nejistotou a toto je třeba rozhodně zviditelnit, proto jsou tyto „nové“ položky požadované.

Pro úplnost nutno připomenout, že laboratoř může mít detašované pracoviště na ARO, kde provádí vyšetření na třeba i totožném analyzátoru, který má též přímo ve své laboratoři - zde se pak skutečně jedná o vyšetření v místě péče.

Vzniká klíčová otázka, jak s problémem „POCT“ z hlediska NČLP a standardů (DS4, FHIR)?

Po mnoha debatách je zřejmé, že nemůžeme „POCT“ považovat za něco, co je nutné z hlediska kvalitativního odlišovat. Toto je ale nutné posuzovat případ od případu.

Pojem „POCT“ se nedá ukrýt v proceduře (viz dále), určitě se nedá ukrýt v druhu veličiny, ani nepatří do názvu komponenty. Někdy by se dal lehce a nepřímo ukrýt do systému (viz dále).

Měli bychom začít nahlížet na „POCT“ jako na označení čehosi, co nemá pevnou hranici, je vágní a mělo by se časem vytratit.

Lze se zamýšlet nad tím, čím se vlastně POCT odlišuje. Hlavní je eliminace transportu do laboratoře a krátký čas do získání výsledku, někdy za cenu horší analytické kvality, což je vyváženo právě rychlostí. Takže někde zřejmě může něco jít stranou: kvalitní separace materiálu pro měření, jiný systém, zkrácená analýza, jiný princip? Výrobce může předstírat, že měřená komponenta je "to něco", ale může to být klidně analyt + metabolity + jiné látky + zkřížená reakce (kterou neumí tak odfiltrovat)?

Pokud je vyšetření prováděno v laboratoři či u lůžka nebo v ordinaci praktika, jedná se z hlediska NČLP o stále stejná vyšetření. NČLP místo realizace neřeší, to řeší standard.

V DS4 i v FHIR lze přesně sdělit kde a kdo vyšetření provedl a na jakém stroji.

Čili místo provedení řeší standard.

A to je někdy první hlavní a chybný důvod, proč je žádána extra položka NČLP.

Na jakém přístroji bylo vyšetření realizováno, řeší standard. Informaci o přístroji lze zasílat. Z údaje by se dalo usoudit, jak na výsledek nahlížet, ale v praxi je toto dosud nesnadné.

Jaká byla nejistota provedeného měření (případně jiné parametry) řeší standard ... ale v praxi se toto zrovna takřka vůbec (či vůbec) nepoužívá - nesděluje. Je to velká letitá chyba, je nutná osvěta!

A toto je vlastně druhý hlavní důvod, proč je žádáno vytvořit extra položku NČLP pro tzv. „POCT“, kterou je třeba odlišit od jiných „nePOCT“. Kdybychom sdělovali nejistotu, není toto již většinou potřebné jinak odlišovat.

Protože zavedení nejistoty do praxe (ve standardu už dávno je) bude nejednoduché a zdlouhavé, doplnili jsme nyní do DS4 alespoň primitivní nástroj - indikaci, že výsledek je s vyšší mírou nejistoty. Takto lze (např. z laboratoře) sdělovat alespoň upozornění.

Pokud jde o proceduru, většinou je u tzv. „POCT“ vyšetření obdobná, jako u analyzátorů velkých. Jen někdy je odlišná či specifická. Někdy se podrobnější informace o proceduře těžko dohledává.

Pokud jde o systém, tak u moči či slin je běžný, nelze takto nic rozlišit. Ale v případě krve se velmi často pracuje s kapilární krví, což by bylo jistým signálem pro odlišení, takže se nabízí založení položek se systémem B(c), leč otázkou je, zda se nejedná o materiál B(c) a systém P(c)?!

Tady může být problém. Toto je nutné dořešit.

Například u položky NČLP 01889 B_glukóza je v poznámce uvedeno:

„Položka je vyhrazena pouze pro měření koncentrace glukózy v hemolyzátu krve (koncentrace odvozena ze součtu plazmatického a buněčného obsahu glukózy).“

Toto by samozřejmě platilo i pro systém B(c). Takže pracovat zde se systémem P(c)?

Z proběhnuvších debat často vyplýval závěr, že POCT jako pojem by měl vymizet a že by se mělo více pracovat s nejistotami měření (preciznost, bias, klinická senzitivita a specifičnost…)…

Uvítáme i váš pohled na tuto nejednoduchou problematiku.

Aktualizace: 30. 4. 2026