Abstrakt
Vyšetření agregace krevních destiček, tedy jejich schopnosti
se shlukovat, může být buď bez přídavku induktoru (samovolná agregace) nebo po
přídavku induktoru (stimulovaná). Mezi nejčastěji používané fyziologické
induktory patří kolagen, adenosindifosfát (ADP, epinefrin (adrenalin), trombin,
kyselina arachidonová. K těm nefyziologickým řadíme ristocetin. Při indukované
agregaci sledujeme agregační odpovědi po přídavku induktoru k plazmě bohaté na
destičky. Hodnocené parametry agregační odpovědi (křivky) jsou maximální
amplituda - Amax (%), strmost křivky - Slope (%/min), desagregace (%) - pouze u
ADP v případě reversibilní křivky, doba latence - Lagphase (sec.) - pouze u
kolagenu. Snížená nebo nulová agregační odpověďje známkou kvalitativních
defektů krevních destiček. Klinický význam má i zvýšená agregační odpověď ale
pouze v případě samovolné agregace nebo při použití nízkých koncentrací
induktorů (ADP, epinefrin) při podezření na SPS.
Terminologie
Synonyma
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další
informace
Text
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky